Očekávaná nepořízená
V rámci povinného optimismu ohlásil premiér Andrej Babiš po schůzce s šéfkou komise von Leyen, jak je dobře, že nový návrh na řešení migrace neobsahuje povinné kvóty. On ho sice v podstatě obsahuje, ale dává přece jen jakýsi prostor k podobným vyjádřením. Nic bližšího ze schůzky nevzešlo, von Leyen ubezpečila na Twitteru, že se svými protějšky (Orbán, Babiš a Morawiecki) bude dál úzce spolupracovat na těchto důležitých otázkách. Míň se toho říct nedalo. Jasné stanovisko má Orbán, ten poznamenal, že „základní přístup se nezměnil, stále chtějí zvládat migraci, ne zastavovat migranty“. To je jistě pravda, ovšem k tomu nutno dodat, že zastavit migraci jde jen kombinací diplomacie a síly: ovšem musí to být silová diplomacie nasměrovaná na země, odkud migranti přicházejí.

Takže se jako by nic nestalo, trojka řekla von Leyen své (Andrej Babiš zastupoval i Slovensko). Inspirativní komentář má na serveru Info.cz bývalý bruselský zpravodaj ČTK Karel Barták (zde). Věcně charakterizuje obsah návrhu a v závěru konstatuje, že pokud ho členské státy EU nepřijmou, žádná společná politika a azylový systém nebude, „a to v době, kdy počet lidí prchajících před násilím, pronásledováním či porušováním práv dosáhl celosvětově 80 milionů“. Jinými slovy, že v době kdy ve světě nejsou žádné velké války a nejsou žádné hladomory, osmdesát milionů lidí deklaruje pronásledování. Vize takové invaze snad ale děsí i paní von Leyen. Potíž je ale v tom, že naše lidi děsí už to, co vidí v ulicích velkých měst Západu, v Paříži, Londýně nebo Římě. Karel Barták komentář uzavírá suchým konstatováním, že na případné veto východních států by Západ zřejmě dohodl zesílenou spolupráci s negativními důsledky pro jednotu a akceschopnost Unie.

To vše dává smysl. Je ovšem sporné, zda za daných okolností má jednota smysl – a zda se o nějaké akceschopnosti dá vůbec mluvit, například v souvislosti s obětováním Kypru turecké rozpínavosti.

Migrační téma je jako hnisavý vřed, který organismus unie zvolna otravuje. U nás budou za rok parlamentní volby a běda, kdyby se mělo stát i předvolebním tématem. Teď to není pravděpodobné, lidi zajímá stokrát víc covid než migrace. Kdyby ale komise von Leyenové přitlačila na pilu, mohlo by se to neblaze změnit. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Pejsek poděs

Šel jsem s pejsky obvyklou večerní cestou, když najednou vidím mrňavého černého psíka. Proběhl kolem nás a zmizel. Za chvilku přiběhl a začal se kamarádit. Už jsem mu sahal po obojku. Zdálo se mi, že má na něm štítek s telefonním číslem. Jenže to už zasáhla Gari. Připadalo jí, že je nějaký drzý, houkla na něho a on zmizel. Uprchlík? Ztracenec? Nebo jenom poděs, neboli, jak tomu jevu s Ljubou říkáme, samovenčící pejsek?

Ne všechno se dozvím. A tak jen doufám, aby ta poslední citovaná možnost byla ta správná.