2016
červenec / 16.-17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29. / 30.-31.
srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.
září / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26. / 27. / 28. / 29. / 30.
říjen / 1. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.
listopad / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12.-13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19.-20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 26.-27. / 28. / 29. / 30.
prosinec / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, první půlrok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.

Víkend 10.-11. 12. 2016,

  • Prezidentka Jižní Koreje byla oficiálně zbavena pravomocí
  • Soud shledal Wilderse vinným z diskriminace, trest mu neuložil
  • Nizozemsko chce od summitu EU záruky kvůli dohodě s Ukrajinou
  • Obama žádá tajné služby prověřit kybernetické útoky během voleb
  • Petiční výbor na podporu Evy Michalákové podá novou žalobu na Norsko
  • Sněmovna schválila tzv. protikuřácký zákon, ten míří do Senátu
  • Podle sdružení samospráv zaniklo kvůli EET již 700 hospod
  • V kauze Key Investments soud uložil tři až pět let vězení
  • Počasí v Praze: oblačno, 9°C
    
 border=
    Sněmovna si típla
    Většinou 118 proti 23 prošel dolní komorou parlamentu protikuřácký zákon. Proti jako (skoro) jeden muž hlasovala ODS. Argument byl už mnohokrát diskutovaný – že jde o svobodu jednotlivce a o svobodu podnikání.

    Možná, že právě v této otázce by mohlo být užitečné celonárodní referendum: chceme býti ohulováni? ANO – NE. Druhá varianta: Chceme čistý vzduch? ANO – NE. Už z toho je vidět jak ošidná jsou referenda a jak moc záleží na definování otázky, na kterou má být jednoznačná odpověď.

    Jedno je ale zřejmé: ta restrikce veřejného tabakismu není vynález posledních let. Už si nevzpomenu, kdy jsem ve vlaku naposledy viděl kuřácké kupé! Zkuste si zapálit v letadle, a tam to musí být při dvanáctihodinovém letu pro kuřáky opravdu utrpení. V kinech a divadlech bývaly kuřárny, tyhle plynové komory dnes spatříte na některých letištích, v multiplexech byste po nich marně pátrali.

    Ostatně už dnes ve slušných obědvacích restauracích se nekouří a naprosto to nemusí být jen podniky vyšší kategorie. Vedle ve vsi, kam chodím na oběd do naprosto standardní lidovky, mají na dveřích přibitý nesmlouvavý nápis Kouření zakázáno. Tentýž jaký je na benzínové pumpě.

    Přesto si dlouhodobě myslím, že je to tažení proti smrtelně nebezpečnému zlozvyku špatně nastavené. On totiž má kuřák jednu stoprocentní jistotu: smrdí. Smrdí mu z pusy, smrdí mu vlasy a oblečení, smrdí všechno kolem něho. Je to prostě smraďoch. Naprosto není jisté, že ho ve čtyřiceti sklátí rakovina, ale že mu páchne z úst, na to může vzít jed.
    Nechápu, proč právě tímto směrem není osvěta vedena.
    Respektive, já to samozřejmě chápu: ona by byla účinná, zvlášť kdyby byla cílena na mladou generaci, najmě pak dívčí (kde je to kouření obzvlášť šílené). No a stát by přišel o daně a taky nějaké ty úplatky by se tam jistě taky objevily.

    Mohu tedy opakovat soukromě: kuřáku, smrdíš!
    
 border=
    Roníkovy zájmy
    Ve čtvrtek obvykle chodíme v širší sestavě, bereme s sebou Roníka, leonbergra našich kamarádů. Psisko veliké, huňaté, hodné, prostě – dobrotisko. Obešli jsme předepsanou trasu, vracíme se, vedu Roníka do jeho kotce – načež Gari objevila Roníkovu misku s granulemi. Roníka do kotce, otočím se, Gari žere graulky. Odeženu Garinu, zavírám vrátka kotce, ohlédnu se a musím zase odehnat Gari od misky. Vracím vodítko, přehazuju ho přes kliku domovních dveří. No ovšem, Gari žere granulky. Odcházíme, ohlédnu se, kdepak mám Gari, samozřejmě u Roníkových granulek. Vyženu Garinu, Nora už čeká u auta. Otevřu dveře, obě skočí dovnitř. Nasedám. Slyším vzadu nějaké zvuky. Ohlédnu se. Gari mele v hubě kus kosti, ukradla ji Roníkovi.
    
 border=

    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz -->